Věra Nosková: Proměny

Román sledující dobu před listopadem 89 a několik let po něm je zabydlen množstvím postav, které jsou propojeny bydlištěm či pracovním prostředím s přemýšlivou Anetou. Z nich každá po svém prožívá metaforfózu postavení, životních šancí, společenského vzestupu či pádu. Aneta, v první polovině příběhu outsider hledající oporu u antických myslitelů, plachá, tichá a přitom nebezpečná mladá žena, se v nových poměrech stává uznávanou fotografkou. Ale musí se také utkat s povrchností, vypočítavostí a prolhaností v zápasu o svou lásku. Její život je, kromě potřeby nebýt odmítána, ovlivněný vášní vidět, porozumět, pochopit a souběžně i nafotit.

I když autorka osobně poznala prostředí baráku hrůzy, dívčího internátu a redakce porevolučního deníku stejně jako většinu postav, nedá se říci, že jde o román do té míry autobiografický, jakými byly tři knihy její trilogie (Bereme, co je, Obsazeno a Víme svý). Ale předchozím románům se kniha Proměny podobá autenticitou, syrovostí a soucitem, potřebou pochopit, co se děje s lidmi, když se změní svět kolem nich, zjistit jak si počínat, aby život nebyl převážně řadou proher. Tradičně bohatý autorčin slovník ozvláštňuje humor pramenící z kouzla nechtěného a jiskry mimoděčné poezie.