350,00 

Sté výročí rozpoutání první světové války (také známé jako Velká válka) přimělo řadu autorů ke spekulacím, zda soudobá politická nestabilita (ruská hybridní okupace ukrajinského Krymu, rusko-ukrajinská válka o východ Ukrajiny, válka o Irák, vznik Islámského státu, Hamaz raketově ostřelující Izrael, islamizace Evropy, čínské ambice apod.) nevěští větší konflikt, který by se dotkl nejen Evropy, ale většiny světa.

Cílem práce je prokázat agresivitu zabudovanou v národních genech čínských, ruských a panarabských (zde spíše panmuslimských) a jejich obnovené budování jednotlivých impérií, ale také chanátu násilnou cestou, ale i prostředky hybridní války s využitím užitečných idiotů, páté kolony maskované za pokrokáře, multikulturáře, novolevičáky, neomarxisty apod. Stěhování národů Asie a Afriky se nemusí nutně spojovat s postranním úmyslem ovládnout nejen Evropu, ale i další území, ale co když islamisté zamýšlejí dobýt Evropu nevojensky, ale množstvím migrantů, také civilních? Stávající vlády, pokud nejsou manipulovány muslimy včetně Muslimského bratrstva, si hrozící nebezpečí neuvědomují, nebo jsou dokonce koupeny cizí civilizací, což maskují všehomilstvím, lidskými právy apod. Ovšem nemyslí na občanská a lidská práva domorodého obyvatelstva.

„A nezačala již dávno další světová válka?“ ptá se ve své více než 500stránkové knize Ivan Tvrdík.

522 stran, vázaná, ISBN 978-80-86472-75-1.

Kategorie:

Popis

Kniha se nejprve zabývá mapováním agresivity národů: Číny, Ruska a muslimů. Popisuje vznik impérií, které s výjimkou muslimské Osmanské říše přetrvaly staletí až tisíciletí. Nejstarší historie čínská začíná před pěti tisíci léty, kdy v různých hranicích přetrvávalo čínské císařství díky neustálým válkám. Ačkoliv na začátku dvacátého století skončilo čínské císařství, nová republika se zmítala ve vnitřních sporech, které přerostly v občanskou válku mezi vládnoucím Kuomintangem a Komunistickou stranou Číny. Teprve po osvobození od japonské okupace občanská válka se rozhořela plnou silou a zem ovládli komunisté. Jejich zločiny připravily o život více než 70 milionů lidí. Čína okupovala Tibet, který i za císařských dob se udržel jako samostatný stát. Válčila s Indií, s Vietnamem. Zemi rozvrácenou socialistickým hospodářstvím začal napravovat po smrti Velkého kormidelníka Maa nový vůdce Teng Siao-pching připuštěním prvků tržního hospodářství jako náhradou za zkrachované plánovité hospodářství. Ve třetím tisíciletí se dostala Čína na vysokou hospodářskou úroveň. Udržuje nejsilnější armádu na světě a probouzí se k expanzi.

Ruská rozpínavost začala v 16. století a pokračuje dodnes. Vtipné motto Kateřiny Velké o neustálém oddalování hranic od centra, aby se ruská říše cítila bezpečnější, neznamená nic jiného, než otevřený pokus ospravedlnit neustálou agresi a nepřetržité rozšiřování ruského impéria, které pokračovalo i po pádu císařství a samovolného rozpadu země, kdy nově vzniklý Svaz sovětských socialistických republik obnovoval původní hranice impéria agresí do Finska, Polska, Gruzie a dalších kavkazských států, které si podrobil. Po úspěšné militarizaci jeho moderní zbraně přesáhly objem všech zbraní na světě, což samo o sobě napovídá, k čemu potřeboval takové množství zbraní vyždímaných hladomory a nízkou životní úrovní z národů sovětského impéria za cenu zhruba 70 milionů obětí, které zločinně zavraždil komunistický režim. Začátek expanze vykazoval úspěchy po podepsání spojenecké smlouvy s dalším totalitním režimem, s nacionálně socialistickým Německem v srpnu 1939. Spolu s ním pak obě diktatury rozpoutaly světovou válku napadením Polska. Po jeho porážce připojili k SSSR Pobaltí, další části Finska a část Rumunska. Stalin tak získal nástupní prostor na invazi do Evropy v rámci marxistické touhy dobýt celý svět (světovou revolucí na ruských bodácích). Hitler Stalina předběhl asi o tři týdny a válka se protáhla až do r. 1945. Po skončení války SSSR ovládl řadu zemí východní Evropy, z nichž vytvořil vazalské státy. Komunistická expanze pokračovala korejskou a vietnamskou válkou, dále okupací Afghánistánu. Právě okupace Afghánistánu zahájila III. světovou válku, neboť muslimové z celého světa pomohli porazit SSSR a vyhnali z Afghánistánu Sovětskou armádu. Muslimské obrození zahájené porážkou jedné supervelmoci pak pokračovalo po porážce agresivního Iráku spojenými silami, po němž teroristé napadli 11. září 2001 Spojené státy. Od té doby se v muslimských státech nepřetržitě válčí – Irák, Afghánistán, Sýrie a světová válka podporovaná muslimy celého světa pokračuje i ve třetím tisíciletí. Používají se všechny možné válečné prostředky včetně hybridní války projevující se „humanitární invazí“ muslimů do Evropy.

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Ivan Tvrdík: Kdy začala 3. světová válka?“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *